Srpen 2017

Čekání na Godota

26. srpna 2017 v 1:04
Dny jsou dlouhý a noci krátký. Chodím spát příliš pozdě a přes den toho moc neudělám. Večerní práce mi nesedí, nestíhám jógu, nestíhám lidi, celý den spím a doktorantský projekt se spíš neposouvá, než posouvá. V mezičase jsem začala randit s chlapem, co má dítě. Začala jsem s ním randit natolik, že jsme spolu jeli na dovolenou, což byla moje životní premiéra. Začala jsem s ním randit natolik, že moje máma už dostala hysterický záchvat. Brzo budem slavit půl roku výročí. Směje se, že odkdy se slaví půl roku. No, se mnou jenom jeden chlap vydržel přes rok, tak si toho musím trochu užít. On souhlasí. Souhlasí se všemi mými praštěnými nápady a já to s potěšením nechápu a užívám si to.
Všechno je to fajn dokud je to odrtržený od reality, když se na mě realita začně sypat zvrchu, dochází mi, že na mě je přespříliš obyčejnej chlap sám o sobě, natož chlap s dítětem a s hysterickou bejvalkou. Chci se víc bavit se všemi, kdo to zvládli. Se všemi, co nejsou psychotický, žárlivý, nenaplnění hotentoti, a dokáží akceptovat cizí dítě bez toho, aby se na něj dívali prakticky se slzou v oko a předsavovali si vagínu bývalé manželky, a následně jejich sex v posteli, ve které teď ležím já. Jak to děláte? Je mi zle asi tak polovinu doby. Druhou polovinu doby je mi výborně, ale asi si spíš namlouvám, že někdy to zvládám a někdy ne a v průměru je to dobrej zážitek, protože dobře je mi když není řeč o dítěti nebo o bývalý (nebo když zrovna v pozadí neřve telefon ježto mu volá desetkrát denně), tudíž dobře mi je, když nevnímám všechny aspekty reality.
Beru to vlastně jako jedinečnou příležitost a situaci, která přišla do mýho života ve správný moment. Partner není táta. A jelikož on už dává tátovství jinde, já se o něj nemůžu ucházet, a musím stát jako dospělá, svéprávná, rozumná žena po jeho boku, tak jako bych přirozeně měla, když už mi táhne na 30. Jaktože J se rozchází se starším chlapem, protože jí dostatečně nezahrnuje do svého života s dětmi? Jaktože mi závidí každou pozvánku na filmovou noc, ze které se stane dlouhý pokus o uspávání a pak osamělý večer před televizí, protože usnuli oba? Nejsem připravená mít rodinu. Natož pak rodinu, která není moje. Natož pak s chlapem, který má minulý vztah uzavřený nebo spíš neuzavřený tak děsivě komplikovaně. Vždyť v každém romantickém inzerátu v novinách lidi píšou a je to tak nějak očekáváno, "sympatický muž průměrné postavy s finančním zázemím a vyřešenou minulostí", zatímco ten můj milánek z konfliktu s bývalou sedí tři dni ve vězení a to finanční zázemí jí bude z poloviny solit.
Nicméně se chytám příležitosti a chci to zvládnout a rozhodnout se racionálně. Čtyři roky mě nikdo nemiloval a čtyři roky mě nikdo nezval do svého života tímhle způsobem.

Aby to nebylo moc jednoduchý a abych jen tak nekodrcala ze dne na den s klidným přesvědčením, že se to nějak vyvrbí, náhodně se mi připletl do cesty jeden inzerát na který jsem ledabyle odpověděla s obálkou nadepsanou klikiháky, a dosti překvapivě byla pozvaná na pohovor do Prahy. Jelikož všechen čas co jsem si vyhradila na přípravu na pohovor jsem strávila lámáním si hlavy na tím, jestli se chci stěhovat, jestli se nechci stěhovat, jestli si umím představit třeba jednou žít s cizým dítětem, nebo diskuzemi s ním, obávám se, že jsem nikoho z komise moc neoslnila, až na tři otázky co mi byly položeny v krkolomné angličtině které jsem sotva rozuměla. Pomalu jsem přesvědčená, že skoro naschvál to místo dostanu, abych opravdu něco musela udělat a přestala si sedět na vedení. Pořád totiž tiše doufám, že mě nevezmou, a já nebudu muset řešit nic a budu se nadále pohodlně válet v hovnech, stěžovat si na svojí práci a komplikovanej vztah, ale neudělat pro posun ani krok. Život je jednoduchej, když jste primitiv.