Někde září vánoční hvězdy, jinde zoufalství

18. prosince 2016 v 17:48
Když se prodírám zacpaným obchodním centrem, dělá se mi nedobře. Ve Švédsku je nakupování národním sportem a před vánoci je to liga šampiónu, která utrácí, jako by ty peníze srala. Připadám si nechopná už i dojít koupit svíčky, kterýma jsem si chtěla provonět byt. Únava v hlavě a nepříjemno v břiše. Dnešní rekord trávení času mezi lidmi při zachování zdravého rozumu: deset minut.
Zažívání mi poslední týdny moc nefunguje a já se modlím, ať to nejsou střeva, hlavně ať to nejsou střeva. Ať se mi báječné projímadlové období nepodepsalo ve střevech tiskacími písmeny.
V práci jsem si obnovila závislost na kofeinu, které jsem se před dvěma lety s námahou zbavila, a s podvolením si jdu sednout na kávu a číst blogy doufaje, že je to kofein, co mi chybí. Břichu se káva moc nezamlouvá a internetový svět... proboha, to se vážně nikdo nemáte dobře?
Vánoce voní zoufalstvím a já přestávám věřit, že to kdy bude lepší. Pracuju na sobě. Pracuju na schopnosti odstoupit od svých myšlenek. Nezúčastněně pozorovat příběhy, co se tam odvíjí, ale nenechat se jimi emočně sejmout, nezaměňovat je za realitu nebo dokonce za přání a sny. Je to jen nápň hlavy, protože hlava neumí být prázdná. Kdo je důležitý v náplni je v ní důležitý jen proto, že ho nenahradila jiná náplň. Je jen figurka, do který projektuju věci, který s ní nesouvisí, a projektovala bych je do jiné vhodné oběti, kdyby byla. Je dočasně poslední v řadě a asi nějaký čas bude, protože jsem řekla ne falešným rozptylům. Budu si čelit čelem. Budu se vařit, dokud se neuvařím docela, uvařím se natvrdo a budu drsná a nezdolná.
Špatné tento víkend je, že jsem mohla/měla být na večeři s Hezkym. Mohla jsem rozbalovat dárečky, co mi koupil, jíst dobré jídlo, užívat si jeho toužebné pohledy, objímat ho a tak. Jenže to není dobrý nápad, protože následující dva týdny bych žila v hysterii, že se stane to stejné, jako když jsem odjela na prázdniny posledně: "You abandonded Sweden so I had sex with an old friend". Třesu se z toho ještě dneska, po půl roce. Ono by se to totiž stalo, kdyby měl příležitost, protože pro něj možná jsem na prvním místě, ale nejsem výhradní. Jaká paráda. Sebrala jsem pozůstatky rozumu a řekla jsem, strč si svoje dárky někam.
Místo toho v sobotu sbírám kreditku a jdu si koupit dárek sama. 7000 Kč a zbytek večera trávím nahráváním videí, na kterých mám digitální potápěcí helmu na hlavě, a padám smíchy z postele.
Všichni máme svoje strategie zvládání, víte. Třeba Nikolina, vždycky když je naštvaná nebo nešťastná, tak uklízí. Včera vydrhla spáry mezi dlaždičkami v koupelně kartáčkem svýho bývalýho.
Já oproti tomu jsem neumyla nádobí už čtyři dny. Ono to zas tak nevadí, vesměs je to kolekce hrnků od čaje na spaní a talířů od chleba s burákovým máslem. Asi jsem zhubla ten zadek, o kterém jsem nedávno tvrdila, že je neporazitelný, a dneska hele, je po něm.

Za pár dní budu teda doma a ačkoliv se těším na to, že budu rozptýlená a budu se chodit učit do krásné studovny v Národní knihově, tak mám vlastně tak blbou náladu, že ani nevím, co si budu s lidma povídat. Taky bych byla stokrát šťastnější, kdybych mohla spát v hotelu místo svýho dětskýho pokojíku, ve kterým jsem si toho prožila tolik, že je doslova napumpovaný negativní energií a mám chuť se zhroutit, jen co překročím práh.
Jak dlouho ještě? Napořád?
 


Komentáře

1 Paralela Paralela | E-mail | 19. prosince 2016 v 11:32 | Reagovat

Bylo by fajn přijít domu a mít úplně jinej pokoj? Já myslim, že by to byl taky šok. Moje zdi tady doma taky znají kde co, i když jsem v něm zas tolik neprožila. A pořád mi to připadá bezpečnější, než pražský nutkání vylítnout z toho okna, který je bohužel jen v prvnim patře. A tak jsem zase "velká holka", co navzdory povinnostem utekla do bezpečí. A čím dál víc jsem si jistá, že utíkám jen před sebou. To ty taky.
S těma obchoďákama je to všude stejný, cíl je se jim vyhnout. Nesnáším český obrat "vyřešit dárky". Proč to najednou tak symbolizuje Vánoce? A hej, vždycky když to čtu, tak si říkám, že si čím dál míň všímáš toho, jak se máš dobře. protože ono je to tak, že my všichni jsme tak nějak opuštěný a napospas. A navíc k tomu nemáme ten byt, co si chceme provonět svíčkama. Občas se vrátím do pokoje a napatří mi už ani postel, ani stůl. A 7 tisíc na účtu je úplný sci fi. Tak...že by to nakonec nebylo tak zlý?

Výhoda vánoční knihovny je asi to, že nebude tak narvaná. Jinak se tam teď těžko hledá místo. Dole v kavárně dávaj i kafe sebou. A nebo ve škole je teď žižkovskej kaváník, kdyby neměli otevřeno. (Informace pro stavy nouze.)

2 ven ven | 19. prosince 2016 v 11:52 | Reagovat

mě štve, že je doma ta má spolubydlící. kdyby nebyla, vyfasuješ klíče a buď si u mě a k rodině jezdi na kafíčko na návštěvu. já jedu cca do 27. na Moravu.

jasně, že všechny ty sračky jsou primárně v našich hlavách. dost často je ale odříznutí se od pupečníku rodiny jediná možnost, jak se začít léčit. a pak třeba jde k té rodině jezdit a mít se tam na návštěvě dobře a nemuset používat všechny ty obranný mechanismy duše, který jsme si vytvořili.

3 banalite banalite | Web | 19. prosince 2016 v 21:43 | Reagovat

[1]: Musíš si napsat Ježíškovi! To mě on poslal 7 tisíc, protože můj telefon odumírá už asi rok, a sama si na něj neušetřím. Ale vím, že se nemám materiálně tak zle. Konec konců mám alespoň toho ježíška, i když se rád cuká..
Káva s sebou a prázdná studovna. Nakonec ty vánoce budou úplně parádní

4 Paralela Paralela | E-mail | 19. prosince 2016 v 22:25 | Reagovat

[3]: No já taky nevydělám na telefon, bohužel. Odumírá mi tak moc, že mám nějaký míň odumírací půjčený od kamaráda :D (Věř, že to materiální zázemí je relativní :D) Ale zas dělám něco smysluplnýho. Jednou si zrušíš facebook a pak už vlastně ten telefon ani nepotřebuješ. Navíc bych si o to už asi nedokázala říct. Nějak jsem se zkazila v tomhle. Ale ty nikoho nic nestojíš, víc než toho ježíška, tak si to patřičně užij, i když to nechutná tak dobře, jako politování. (A čokoláda, kterou ti je Stuprum líný odeslat! *stížnost online!* :D )

5 Banalite Banalite | 20. prosince 2016 v 9:01 | Reagovat

[4]: facebook je jedno, ale kdyz ti uz ani tinder nefunguje..
Sranda, pro me uz jedine Candy Crush :D
Kazdopadne to asi neni vhodny, v tomhle veku tahat penize z Jezisku, jenze kdyz jeste studujeme, tak po sobe prece nemuzeme chtit moc. Byt bohaty, uspesny, a podavat nejaky vysledky ve skole. Ve Svedsku si kazdy piska. Studentsky prispevek od vlady 16tis mesicne, a k tomu si bud vezmou bezurokovou statni pujcku, nebo malou brigadku, a maj se hej. Zivot je nefer, ale my si to alespon zaslouzene vydreme, a nakonec jsem stejne nekonecne vdecna za tu prilezitost to delat.

6 Paralela Paralela | E-mail | 20. prosince 2016 v 10:08 | Reagovat

[5]: Ono je to nefer relativní, i když se asi těžko žije v prostředí, kde každý dostane a ty ne. Ale mně třeba vadí, že cizinci tady jsou na tom skoro líp, než češi. A vadí mi asi to, že nepřijeli pro nějakou jedinečnost, ale vypočítavě, protože tady nic platit nemusí.
A moji spolužáci jsou asi taky na úplně jiným levelu, ale asi na mě není  poznat, že tam na něm nejsem s nimi.
A ono je pak úplně směšný, že se tady bavím o 7 tisících. Achjo. Tolik vydělám za měsíc. ALe tady je asi oproti švédsku fakt studentská bída. Teď dostanu po 4 letech zas ubytovací stipendium....vyplácí se to po 3 měsících a je to míň jak 2 tisíce. Tak to mi jako příspěvek přijde trochu výsměch. Ale ok, nakonec jsi ráda, že máš na víno :D

7 bludickka bludickka | E-mail | 20. prosince 2016 v 12:41 | Reagovat

Tak nějak zase závidím. Ne, tobě ne. Ale těm lidem, co dokážou mít aspoň na chvíli hlavu prázdnou (a oni jsou!)..  i ty holce co řeší vztek a smutek uklízením..  To by se mi snad hodilo ještě víc..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.