Temnota viditelná i neviditelná

21. listopadu 2016 v 15:05
V průběhu života libovolné délky jsou nám pod kůži zasévána semínka, někdy tam tak ve dřímání zůstanou na pořád, jindy uschnou, a někdy nám je nějaký dobrodinec pohnojí tak efektivně, že z nich vyrostou velké černé karafiáty, které nám prorostou mozkem a nevidíme pro ně světla.
Dobře mi nebylo už v pátek. Mám na mysli ten pátek před deseti lety stejně tak jako ten pátek poslední. Začala se zatahovat mračna a já jsem ze strachu jít domů a být se sebou strávila v posilovně skoro tři hodiny. V zoufalství bych vetřela svojí společnost komukoliv, ale to už tady bylo, a tak jsem se místo ukrývání v davu snažila vidět a cítit. Cítit paniku, v průběhu večera na její halekavé zvuky znecitlivět a slyšet melodii pod povrchem. V zápětí provádět možná trochu pošetilá a nepromyšlená řešení, sedět jako bukvice je totiž docela to nejhorší.
Vyřešit (zase) Hezkýho. Tahám z něj hlubokou diskuzi a jsem za tenhle zážitek nesmírně vděčná. Místo paniky vzniká prázdný místo a smutek, A zbytek? To je hloupý abstraktní temno, k jehož semínkům mám ještě dlouhou cestu.
Kdyby měl nejaký jiný důvod, proč se mnou nechce být, než jeho vlastní zhrzenost, tak bych to snad i pochopila a byla bych se schopná, sice v slzách, posunout dál, ale takhle, takhle bych leda tak podala objednávku na snubní prsteny s expres doručením. Brečím. Proč mi vždycky všechno padá na hlavu. Proč se vždycky zamiluju na špatnejch místech, a proč nikomu nestojím za překročení překážek.
Snažím se rozptýlit. Kýmkoliv. Čímkoliv. V posilovně v práci se směju na kolegu, se kterým jsem na vánočním večírku divoce tancovala bachatu, kterou neumim, a snad i schválně performuju hluboký předklon zády k němu. Předstírám, že je jednoduchý potkat člověka, který vám do života zapadne jako chybějící kousek puzzle, a taky že je jednoduchý tu puzzli vysát vysavačem, setřít prach z poličky a zubní pastu ze zrcadla. Pak trpce strávit víkendové večery na józe a trochu se zachvívat, když mě učitel ashtangy z Austrálie tahá z mostu do stoje a tam zůstanem na jeden dech stát, tělo na tělo.
Pak už nezbývá než jen spoléhat na předurčenost a všeobecně dobré záměry, ačkoliv už si nejsem jistá, jestli po těch lidech, co do mého života zavanou a pak zmizí, šplhám nahoru, anebo padám úplně dolu, a jestli všechno, co dává akutálně smysl, není náhodou jen ... nádivkou.
 


Komentáře

1 Lukáš Lukáš | 21. listopadu 2016 v 16:58 | Reagovat

On by tě chtěl, ale je tak vnitřně rozervaný, tak komplikovaný, že teď vlastně neví, váhá a určitě se strašně souží... Proč je to všechno tak složitý, co? No protože je to složitý jen v našich hlavách, v hlavách nás odkopnutých, ha há, protože ve skutečnosti je to strašně jednoduchý, protože buď to tam je a nebo to tam není, žádná třetí možnost není, tertium non datur, Occamova břitva, když tě miluje, tak není co řešit, tečka. Tohle mi přijde vždycky tak strašně vtipný, tohle zoufalý hledání strašně složitých důvodů za naprosto jednoduchýma věcma. Teda kdybych do toho sám nezabředl, tak by to bylo ještě vtipnější. Ale pamatuj, na všechno je třeba dívat se s odstupem, vědeckým uvažováním :) Hlavu vzhůru a kráčej vstříc dalším dobrodružstvím. tentokrát už však bez něj. No není to optimistický závěr?

2 Banalite Banalite | 21. listopadu 2016 v 19:25 | Reagovat

[1]: no jo, to je taky moje alternativa cislo dve. Tyhle zdvorily vymluvy, protoze to nerekne nikdo: "hele proste mi nejses dost dobra kamos", jenze se vymluvam veri lip, protoze to je taky veda: self-serving bias, nevim jak se tomu rika v cestine, zkratka oblbnuti vlastniho mozku za ucelem zachovani zdravyho rozumu. Ne vsechna veda musi byt racionalni. Tvuj postoj ma teplotu studeny sprchy. Ale ta je pry zdrava. K rychle rekonvalescenci. Tak jdeme kracet dal, jen s o trochu vic podelanym sebevedomim, no, pozitivnem primo srsim abych pravdu rekla.

3 bludickka bludickka | Web | 22. listopadu 2016 v 10:10 | Reagovat

Na důvodech záleží. Přestože na faktech to nic nemění. Pochopení situace napomáhá smíření se s ní. Asi ne vždycky. Je vůbec nějaký naprosto stoprocentně fungující pravidlo?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.