Smutek není negativní

5. května 2016 v 23:25 |  JÁ A VĚCI KOLEM
Interviewer: So, tell me about your life back in Sweden. What was the best part of living in Malmö?
Banalite: Well, those sunny days in Malmö were really nice. There used to be a park right where I lived. In summer, people would gather around, some playing soccer, some having a BBQs, or just chilling and having a good time. It had a great atmosphere. And you know, my bed is right by the window, so I would sit there, watch those people, and spend all of my days like that.

And that's actually why I don't like warm days. They make me feel like I'm missing on something. When it's rainy and cold and all ugly, that's fine, everyone's home and there's no better thing than to cover up in a blanket, drink hot chocolate and do nothing at all.



Aby bylo jasno, tak někdy zním docela tragičtěji, než skutečeně jsem. Píšu raději smutně, než vesele. Některé věci smutné jsou. Jsou smutně a špatně od samého prvopočátku a mě nezbývá než si přát, abych měla tlačítko restart. Ráda bych se narodila znova a udělala některý věci jinak. Trochu doufám, že člověk se jednou znovuzrodí, v podvědomí a instinktech si vědom svých chyb z předchozích životů, a převypráví svůj život k lepší dokonalosti. A v jednom z těch životů dokonalosti dosáhne, třeba osvícení, jak se tomu říká někde, nebo nebe, jak se tomu říká jinde, nebo prostě štěstí. A do tý doby budem řešit problémy tak, že na ně nebudem myslet. Ani největší a nejhorší věci nemůžou tančit na povrchu vědomí celý den, prostě se utlačí, občas nám je něco připomene, tak zase zesmutníme, ale být plně a totálně při vědomí nich celý den, asi by se jeden zbláznil. Občas posílám terapeutce sos zprávy jakože "víteco, radši abychom se sešly tento týden, už zas mi je tak, že bych se radši nechala někam zavřít". A trvá to jen den nebo dva a ze slz mi zbyde už jen krčení rameny. Možná je to posun. Nenaučila jsem se problémy řešit líp, ale naučila jsem se s nimi lépe žít. Naučila jsem se žít líp sama se sebou. Protože si nesu věci dobrý, i věci špatný, a ponesu si je až do hrobu, tak bych si na ně sakra měla zvyknout.

Je primitivní milovat tam, kde nejsou problémy,
a je primitivní žít tam, kde je všechno, jak má být.
Když člověk nemá překážky, tak zůstane zaseknutej. A to nejenom překážky, které by překonal, ale hlavně takové, jaké už se překonat nedají. A já si fakt myslim, že některý lidi jsou na nižšim stadiu vývoje, a ne kvůli tomu, čemu čelí a čemu nečelí, ale kvůli tomu, jak se k tomu staví.

A třeba není nutný se znovuzrodit. Třeba se stačí probudit do novýho dne a žít ho o něco líp, než ten předchozí.

Jsem dneska nějaká dojemná.
Bring on the next level!
 


Komentáře

1 ven-ven ven-ven | 6. května 2016 v 13:03 | Reagovat

Moni to je právě ono. přesně proto se si tolik věnuju. protože si myslím, že naším úkolem je žít šťastnej život. a pokud to je jak píšeš, že se dyštak narodíme znova, tak jen proto, abychom žili líp. ale samo od sebe líp nebude. nespadne mi to do klína. a tak makám. a je líp. a bez ohledu na počet kýblů hoven je líp a líp a strasti mě nesejmou, naopak. dávaj mi možnost růstu. a to není kec, ezoušskej blábol, mně to tak fakt funguje.

makám, očišťuju se, víc se vnímám, plně se podporuju, učím se se milovat a pečovat o sebe. vyhladit bolesti svýho dětství, všechny zavřený šuplata otevřít, probrat se jima a s láskou tam to odžité zase uložit a šuple zavřít a moct ho kdykoliv otevřít beze strachu, co na mě bafne. šuplat je mnoho, ale ty nejzasviněnější a zaházený harampádím už mám. a teď uklízím na povrchu. a to jsou ty kýble hoven od Libora. ale je to povrch. dovnitř to jde jen trochu a je to proto, aby to ukázalo místa, kam sem hadrem nadosáhla nebo se na ně prachsprostě vybodla... a tak zas epulíruju a čistím svou duši. a je to zázrak.

říká venda, které nastávající měsíc před svatbou po deseti letech vztahu řekl, že nazdar bazar já s tebou žít nebudu.
https://www.youtube.com/watch?v=Ej8piqs-swM

2 stuprum stuprum | Web | 7. května 2016 v 6:38 | Reagovat

Už ti jde hadí žena nebo snílek nebo co to je. :)

3 banalite banalite | Web | 7. května 2016 v 12:11 | Reagovat

[1]: Však to mám asi z tý tvojí knížky. I když mě občas zaráží styl, jakým je psaná (jakože "temná noc je děloha velryby, ze kterého se narodíte do dne plného světla") tak sdělení mezi řádky jsem vstřebala dobře :) Ty jsi inspirace lepší, než celá ta knížka, i když v mym světě si pořád stojím za tím, že některý části se vyčistí nejlíp tak, že se vyhodí.

4 ven ven | 8. května 2016 v 9:57 | Reagovat

Jo to určitě. Pořád ale to vyhození má proběhnout bez bolesti. Nejdřív zpracovat a pak opustit. A když si na to člověk vzpomene, není tam ta bolest...
Ach jo. Opakovaně se mi na konstelacích a podobně objevuje, že je celá ta situace pro mě mnohem jednodušší, než se mi jeví. Že trpím jen sama kvůli sobě. Kvůli svýmu lpění, představě budoucnosti a tak. Že to nejsem schopna pustit. Nejde o to, jak to dopadne. Zda spolu budem či ne. Ale o to, že se mi nedaří to pustit. Taková blbost. Uf.

5 stuprum stuprum | Web | 8. května 2016 v 10:12 | Reagovat

Jse! jak Lukáš čirá a chorá. :)

6 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 8. května 2016 v 15:21 | Reagovat

Téda. To je takový milý, ten začátek, jako by si s tím člověk chtěl potřást rukouu, jakože jo, rozumíme si, tak nashlee!
A jasně. Bez překážky není ani nic, co jsi překonala. Jako když si pomyslíš, že když nemáš nepřátele, tak pravděpodobně nemáš ani přátele. Prostě musíme pořád tryhardit. Noaco, žejo.

7 bludickka bludickka | E-mail | 10. května 2016 v 15:38 | Reagovat

Vždycky se u tebe dočtu stejné myšlenky, jaké i mně víří hlavou. Dneska jsem si při psaní ranních stránek uvědomila, že se pořád snažím, aby každý den byl lepší. Samé víc a líp. Jen se nedovedu rozhodnout, jestli je to správný přístup. Stále se zaměřovat na chyby a nedokonalosti a snažit se to napravovat. Jako by to bylo na ukor vnimani toho, co dobre uz je.

8 Sushenka Sushenka | 12. května 2016 v 11:28 | Reagovat

Promin, ale hned jsem si na tebe vzpomnela :D
http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/71398/hackeri-nabourali-poulicni-obrazovky-v-malmo-a-vysilali-tvrde-porno.html

9 Banalite Banalite | 12. května 2016 v 13:24 | Reagovat

[8]: sakra, a ja to zmeskala :D

10 Lukáš Lukáš | 13. května 2016 v 16:28 | Reagovat

[2]: To není hadí žena, cvik se jmenuje "vítání nového dne" a hrozně mi to připomnělo prázdniny u dědy a babičky na venkově, takhle nějak to správně má vypadat: http://bakersgreenacres.com/wp-content/uploads/Pictures/DSCN3352.jpg

11 Lukáš Lukáš | 13. května 2016 v 16:34 | Reagovat

Zde ještě pro názornost frontální pohled: https://robbingpeterschickens.files.wordpress.com/2010/07/admiralstretch.jpg

12 Banalite Banalite | 13. května 2016 v 17:56 | Reagovat

[10]: Vazne je tu moje pokrocila skoroatletika srovnavana s kuretem? Jdu brecet

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.