Z pobřeží reality

11. února 2016 v 1:45
Když říkám, že nemám žádný očekávání, tak kecám.
Mám tím na mysli akorát to, že je mít nechci, a asi se domnívám, že se jich takhle zbavim.
Přišlo by mi hezký tak nějak proplouvat světem a těšit se ze všeho, co přijde.
Přijde mi nehezký těšit se z něčeho, co by přijít mohlo, a pak se sypat, protože to nepřišlo.
Realita stejně neexistuje. Realita je zkonstruovaná v mojí hlavě.
Očekávání ve formě téměř obsesivních myšlenek. Iracionální, jako ty duchové, a nepochopitelný. Sedím v devět večer v potemělý kavárně, místo do počítače koukám z okna a chci jím prohodit svojí hlavu, třeba by jí to pomohlo přestat vidět za tím oknem věci, co tam nejsou, ani nebudou. Jako ty duchové.
Terapeutka říká, že si hlavu zaplácávám nesmyslama, abych pod nima pohřbila něco horšího. A chce ve mně kopat.
Příště prý nebudeme mluvit o tom, co se děje teď.. protože se prakticky neděje nic kromě vykonstruovanejch eskapád a Moniky se slzou na řase běsnící "potřebuju přestat myslet". Připadám si jako v detektivce. Podíváme se deset let zpátky a řádně si prohlídnem mýho tátu. Chci? Vždyť není nic špatně. Mám tátu, je živej, má dvě ruce, dvě nohy, a trvalý příkaz na můj účet.
 


Komentáře

1 Lukáš Lukáš | 11. února 2016 v 13:45 | Reagovat

Netušil jsem, že pro holky jsou otcové tak důležití, myslel jsem, že v porovnání s matkou jsou to celkem bezvýznamné bytosti. Ani netuším, co vidíš za oknem. Na mě, myslím, otec celkem slušně kašlal, i kritiky jsem od něj schytal celkem dost a nemám z toho žádné trauma. Tak trochu to, myslím, patří k roli otce, být tím, kdo se moc neangažuje a do věcí se vloží až když není zbytí. Budete vyvolávat ducha otce :) Chudák táta, vždyť je to taky jenom člověk.

2 stuprum stuprum | Web | 11. února 2016 v 13:57 | Reagovat

Pro holky jsou otcové měřítka spojení s materiálnem ve světě. Důležitější než matky pro pocit "spokojenosti".

3 banalite banalite | Web | 11. února 2016 v 14:25 | Reagovat

Údajně pro holky je důležitější otec a pro kluky matka. A údajně se vztah k nim pak promítá do vztahů partnerských. Co já vim.

4 banalite banalite | Web | 12. února 2016 v 19:26 | Reagovat

Taky by mě zajímalo, jestli byste řekli chudák táta, kdyby ten táta byl násilník. A jestli by ho to materiální báječno za to omluvilo. Jen tak čistě hypoteticky.

5 fall fall | 12. února 2016 v 19:41 | Reagovat

[4]: Moni, je mi lito, skutecne lito, ze se tady obhajujes ze svych pocitu pred dvouma cizima klukama, z cehoz jeden ma pul hlavy zalitou chlastem a druhy je mozna "nick" jen aby se tu neco delo.
Aktivita Tvoji terapeutky je prekvapiva,
premyslim co bych delala ja kdyby me terapeut navrhl nejake vraceni do drivejska (a to me docela nuti zamyslet se nad tim, ze mam vlastne velmi bohatou pritomnost, ktera mne zamestnava...?!)
.
Uvidime se v breznu/dubnu u vas? Brusle?:)

6 banalite banalite | Web | 12. února 2016 v 20:55 | Reagovat

[5]:  Chybí mi tvůj blog a peprný komentáře :D
Moje tereapeutka by na to řekla, že tě přítomnost zaměstnává proto, aby zakryla bolestivou minulost. Kdo ví, jsem rozhodně ve formě, kdy se na věci dívám s velkou úvahou.

Tak to budou už spíš inlajny :) Dej vědět co nejdřív, až budeš mít plán, mám nějaký šíleně šílený plány na tohle období a můžu být na nějaký čas mimo kontinent.

7 stuprum stuprum | Web | 13. února 2016 v 3:54 | Reagovat

Jakže? Když mi tu Lukáš nabaluje snoubenku, nebudu nečinně přihlížet. Vyzvu ho na souboj!

8 fall fall | 13. února 2016 v 7:16 | Reagovat

[7]: trochu rozstep osobnosti, ne?
Boj se;)

9 fall fall | Web | 13. února 2016 v 12:02 | Reagovat

[6]: já přemýšlím nad tím zaplácáváním se přítomností.
Myslím, že by to tak u mě platilo (bohužel) hodně let dřív. Teď ne. Protože v přítomnosti prožívám skutečné dějící se věci a ty mě plně zaměstnávají.
Z náhledu okolí je dokonce patrné, že jsem přetížená a že bych potřebovala víc klid/odpočnek.
Myslím, že důležitým mezníkem je, zda věci v přítomnosti víc řešíš, anebo prožíváš.
A taky zda je tvoje přítomnost výrazem minulosti/skrytých věcí, anebo prostě přítomností.
Mám docela dobrý pocit z toho, že si už většinu věcí dělám a prožívám nevázaně na to, co bylo předtím.
Až budu mít víc klidu a hlavně možností v přítomnosti, třeba terapeut bude chtít zabrousit někam víc nazpět. Zatím se o to od srpna ani jednou nepokusil.
...
Každopádně držím palce!

10 fall fall | Web | 13. února 2016 v 12:04 | Reagovat

[6]: a jo, ozvu se. teď nevím vůbec kdy, asi spíš ten duben než březen, to dám vědět zavčas:)...A kdyžtak dojedu dýl. Je mi to poměrně jedno, jedná-li se o dobu březen-květen:)

11 stuprum stuprum | Web | 13. února 2016 v 15:33 | Reagovat

V květnu přijedu já, bude romantika, pověstný první máj, profrčíme na vlčím spřežení Stuorrajeknu a vyrobím vám z medu a obilí medovinu, abyste měly sladko v bříšku. :)

12 Lukáš Lukáš | 14. února 2016 v 7:14 | Reagovat

[7]: Klid, stuprume, mně jde čistě o intelektuální diskuzi, tobě čistě o sex a svatbu, mezi námi není žádný konflikt. Netřeba do toho zatahovat emoce, obojí je nejlepší bez emocí (intelektuální diskuze, sex i svatba)

13 Lukáš Lukáš | 14. února 2016 v 7:17 | Reagovat

[4]:Existuje určitě i horší varianta - lhostejnost. Lhostejnost nic nestojí.

14 Lukáš Lukáš | 14. února 2016 v 7:23 | Reagovat

[5]:Fall, asi máš pravdu, že je pošetilé cokoli obhajovat na internetu, na druhou stranu, proč se za to litovat? Mně někdo říct, že mě lituje, tak ho okamžitě vykopnu na Měsíc. Je mi vás trochu líto, že se necháte takhle litovat. Je mi vás líto, že máte zakázáno očekávat, že máte zakázáno obhajovat svoje pocity. Ve mně cizí lítost vyvolává odpor. Je to špatně?

15 fall fall | 14. února 2016 v 13:19 | Reagovat

[14]: ?
O pošetilosti sem neřekla ani slovo, a druhá strana toho určitě není lístost.
Narozdíl od tebe znám autorku osobně a to poměrně osobně (ano, osobně i osobně),
takže jsem si dovolila vyjádřit svoje emoce vůči tomu, co tu dělá. Jsme teď hodně vzdálené a vzhledem k tomu, že před několika lety pro mě byla takřka vzorem co se blogování týče,
nepovažuju za nic nepřiměřeného konstatovat úpadek.
Je mi líto, že je tak v háji, že se POTŘEBUJE obhajovat vám dvěma. To je něco zcela jiného než očekávání.
K očekáváním sem nenapsala ani čárku, a ani bych si nedovolila jakkoli hodnotit očekávání kohokoli jiného.

16 fall fall | 14. února 2016 v 13:20 | Reagovat

[14]: ve mě vyvolávají odpor třeba multinicky. Je to špatně?

17 bludickka bludickka | E-mail | Web | 15. února 2016 v 19:19 | Reagovat

Jo, tak očekávání. To je u mě jeden z kamenů úrazu, hlavně co se týče mých blízkých. Proto mám problém s nedostatečným pocitem blízkosti. Očekávání mám i jiná. A pro mě je to taky jen zatrest. Protože jsou věci, které očekávám (toužím po nich), ale mít je nemůžu, a pak propadám depresím, kterak je všechno špatně a jak zákonitě platí, že nikdy nebudu mít co si přeju. Když neočekávám, nemám pocity prohry, neupadám do lítosti, apod.
Jedné kopající terapeutky už jsem se zbavila. Chtěla mluvit o minulosti víc než o přítomnosti. A nebyla dostatečně empatická. To se mi ale nezdá asi nikdo. Není to tak dlouho, co jsem brečela z pocitu, že moje druhá terapeutka je proti mně zaujatá a že mě nechce chápat. Pak už si připadá člověk jako psychopat.
Potřebuju přestat myslet si říkám neustále. Dokud mám chuť, sílu a možnost něco dělat, a samotu, dá se to zvládnout. Jinak to občas končí čím dál horšíma myšlenkama.
Hihi, abych nenapsala delší komentář než ty článek :D

18 banalite banalite | Web | 17. února 2016 v 14:06 | Reagovat

[17]: Tak ten první odstavec je přesně všechno, co jsem chtěla říct. Já to řikám pořád, štěstí je stav mysli, a kdyby člověk uměl bejt smířenej/spokojenej i třeba s málem, co má, a nechtít pořád víc.. Nehledě na to, že už takhle máme mnoho. Jsme přece z (relativního) západu.
Tvoje terapeutky vypadají taky tak, asi nenaplnily tvoje očekávání :) Sakra, je to bludnej kruh.

19 bludickka bludickka | 22. února 2016 v 13:08 | Reagovat

[18]: Nenaplnily, no. Teď naposledy mě potěšila jedině tím, že mi poslala odkaz, který popisuje, jak se cítím. Dávám do placu, třeba se v toma taky najdeš :)
http://eqi.org/invalid.htm#Introduction

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.