Usazuju se 2

6. září 2015 v 19:39 |  JÁ A VĚCI KOLEM


Vlastně se mám úplně báječně. Opaluju se na severském slunci, čtu si kriminologický výzkumy, piju kafe s mandlovým mlíkem a u toho vystrkuju svoje ponožky s pandama z balkónu doufaje, že se na ně někdo chytí. Večer před začátkem školy jsem se chtěla zabít a ráno jsem si musela dát intenzivní uvolňovací relaxaci, ale jinak to bylo zcela navzrody mým očekáváním: tudíž dobrý. Mám hodně velký výkyvy nálad a postojů. Jeden den píšu venven, že jsem vlastně šťastná (což je slovo, které se v mém slovníku obvykle vyskytuje jen při čistě teoretických úvahách), a druhý den mě popadne úzkost a v závěru se v XXXLutz rozbrečím, protože tam neprodávají šroubovák, a já jsem kvůli tomu šla pěšky 20 minut v dešti.

Myslím, že mi nedochází, jak hodně velkým prvilegiem je, že jsem byla přijatá mezi pětadvacet lidí na mym oboru. Asi bych se měla stydět, že jsem 50 krát chtěla všechno zrušit a zůstat v mamánkově. Jak říkám: jsem relativně cílevědomá, vím, co chci a vím, jak si to zařídit. Jen pak na cestě musím bojovat se svým druhým já, který se ze všeho snaží vyvlíknout a podhazuje mi pod nohy neskutečný množství smyšlenejch argumentů. Zrovna jsem v jedné ze studií četla zas a znova, že osobnost je v tomhle věku už prakticky stabilní. Tak to jsem v prdeli. Kdo má s tímhle žít.

Nejhorší jsou peníze a já neumim šetřit. Pokud mě vůbec v momentě, kdy vytahuju peněženku připravená utratit horoucí sumu za něco nepotřebnýho, napadne, zda-li by se to dalo provést levněji nebo oželet, pak to já, artista, ve vteřine odpálkuju argumentem, že se v životě nehodlám omezovat něčim tak materiálnim, jako jsou peníze. Vlastně nejsem artista už od puberty. Jen se tim ráda chlácholim a vyhýbám svýmu novýmu, čistě materialistickýmu a nezajímavýmu, sebeobrazu.
Artista.. tyvole... tužku jsem držela po dlouhé době v Ikee, kdy jsem si zapisovala rozměry stolu, a ani jsem nevěděla, jak se taková věc ovládá. Nepíšu nic kromě stručných zpráv ze života alias dneskajsempromluvilaasitakjednuvětu(sřidičemautobusu)taksepotřebujuněkdevykecat. Jedinej rým, který mi občas proskoučí hlavou, je "když ti křeček podá pacičku tok tok střílej" (druhou část v rámci zachování úctyhodné sebeprezentace neuvádim) a jiný formy umění už si ani nevybavuju. Kdyby vás to zajímalo, tak já myslim akorát na peníze, na barvu na obočí a na šroubování židlí. Jo už jsem jí sešroubovala. Bojim se na ní sedět. V dnešní době už ani neumim otočit obrázek - viz. dnešní fotka. Zajímavý, jak (skoro) všichni vyrosteme ze svých mladickým ambicí a projevů ve prospěch žehlení prádla. Společně s kreativním myšlením mě taky opustila naprostá většina mých diagnóz a dneska už se nemůžu nazývat vznešeněji, než "divná", a tak mě napadná, jestli se s hlavou zapláclou starostma o účty za pojištění domácnosti, psaním curriculum vitae a tříděním odpadků nevzdalujeme sami sobě.

To jsem jen chtěla vytvořit nějakej filozofickej závěr, abych si napravila reputaci.
 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 7. září 2015 v 0:10 | Reagovat

Kdyby tak na mě vykoukly z balkónu pandí ponožky, asi bych s nimi rozpředl opilecký monolog. Myslel bych, že je v nich nějaká Číňanka, která jí bambus a při žvýkání jídla se ji roztomile třesou uši. Hned bych se do ní zbláznil. 8-)

2 banalite banalite | Web | 7. září 2015 v 0:45 | Reagovat

[1]: Tvoje představivost překračuje limity mýho chápání, a to takovej bambus je ještě slabej odvar 8-O

3 stuprum stuprum | 7. září 2015 v 0:51 | Reagovat

A co vrazi? Pořád mají co dělat, co?
:D

4 banalite banalite | Web | 7. září 2015 v 1:14 | Reagovat

Přála bych si pochopit kontext, ale jo, díky bohu za to, víc vrahů, víc práce pro mě :-x

5 stuprum stuprum | 7. září 2015 v 1:44 | Reagovat

Jinak jo. Chaloupka hypoték a úřadů a pojištění, to všecko vysává a odvádí od opravdového prožívání. Útechou nám může být, že opravdoví lidi už stejně nežijou, tak není čeho litovat. :D

6 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 14. září 2015 v 2:23 | Reagovat

:D bože...jsme vždy řílaly se setrou, že peníze kazí charakter. a proto je musíme hned všechny utratit. No čistý duše, nic jinýho z nás tedy nezůstalo, ne?:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.