Únor 2013

Máte doma vanu?

28. února 2013 v 15:31 JÁ A VĚCI KOLEM
Než jdu na ples vždycky si říkám, že docela ujdu. Že mi to sluší, mám docela krátkou sukni, docela hubený nohy a docela vysoký podpatky. Přijdu na ples a kolem sebe vidím tisíc kratších a hezčích sukní s hubenějšímu nohama a vyššíma podpatkama. Já pro svoje nohy i zbytek těla dělám, co můžu - běhám, posiluju a jim s mírou a zdravě. A stejně se nacházim v dolním průměru plesového osazenstva. Tak nevim, jestli všechny ty hubenější maj lepší genetický vlohy nebo nežerou vůbec.
Nevím, jestli se mi tolik zhoršilo sebehodnocení nebo vzhled. Dřív jsem byla schopná třeba z 10 fotek vybrat alespoň jednu, na které jsem byla se sebou spokojená. A dneska? Nula. Tragédie.
Určitá část spočívá určitě v tom sebevědomí. Slečny, které měly předtančení (nejmenovaná taneční skupina z Liberce), sebevědomí měly až až, ačkoliv ne všechny na to měly vybavení. Sukýnka délky 5 cm, pod tím něco mezi kalhotkama a tangama, všem jim parádně koukaly půlky a jejich tanec byl založen hlavně na takových těch sexy předklonech, kdy ty půlky vystrčily do obecenstva a hodily vlasy a našpulily pusy. Za prvé je naše škola z větší části dívčí, a nepočítám-li svojí lesbickou spolužačku, tak mi ostatní fakt nejsme na vystrčený zadky zvědavý, za druhé některé z těch holek na to neměly postavu a celulitida jim byla vidět i z 30 metrů, a za třetí byl jejich tanec jenom rádoby sexy svíjení bez jakýkoliv umělecký hodnoty, kterou bych naivně, alespoň na předtančeních, očekávala. Přeci jenom to byl ples a ne diskotéka s vystoupením gogo-tanečnic. Trocha soudnosti fakt neuškodí, mimo jiné jsem kolem sebe zaslechla mužský komentář: "Ty vole, dyť některý z nich maj vanu!".

EDIT před chvíli se objevili fotky z plesu a abyste viděli, že (vyjímečně) nepřeháním, tak tady jsou jedny, nebo spíš dvoje, půlky.


Kobliha před smrtí

25. února 2013 v 19:16 JÁ A VĚCI KOLEM
V posední době jsem poněkud ztratila chuť k jídlu a zhubla. Je to u mě přinejmenším dost zvláštní, protože normálně bych byla při chuti třeba i v padajícím letadle. Jak by taky ne, řekla bych si: bože, celý život jsem si odpírala koblihy, teď padám, tak už je to jedno, chci koblihy! Taky mám vcelku jasno, co bych si objednala na poslední večeři, kdybych byla vězeň čekající na trest smrti. I když pochybuju, že někdo hodinu před zabitím má chuť k jídlu, já bych jí měla! Stejně tak, kdyby mi doktoři oznámili, že mi zbývá poslední měsíc života. Zní to dost morbidně, ale já bych se celý měsíc cpala vším, co si teď odpírám. Nebylo by hezký umírat, ale bylo by krásný nemuset řešit jídlo. Tváří v tvář existencionálním problémům by určitě každá z nás zapomněla, kolik kalorií má 100 ml Coca Coly.
Chvíli jsem se vyhřívala v pocitu, jak jsem úžasná hladovějící žena, ale brzy na mě přišel můj typický apetit, který nechci a nebudu příliš omezovat. Já jídlo prostě miluju a snad si zítra i tu koblihu koupim.

Další den s dalším nic

21. února 2013 v 15:44 JÁ A VĚCI KOLEM
Vlastně nevim, jestli je mi hůř tady, nebo doma.
Jaksi se cítím být ztracená mezi minulostí a budoucností. Minulost skončila, budoucnost ještě nezačala, a tak tu sedim na prdeli a nevim, kam se hnout.
Je mi prázdně. Není se na co těšit. Nemám pevej bod.



V šuplíku

14. února 2013 v 14:28 JÁ A VĚCI KOLEM
Omlouvám se za delší odmlku, virtuální život musel stranou, když nastoupila osobní krize, kterou jsem tady nechtěla rozebírat a nechci ani nyní. Rozmýšlea jsem mnoho způsobu, jak vám to popsat, ale nakonec zvolím to nejjednodušší sdělení: rozešli jsem se. Hotovo.
Není to jednoduchý když odcházej starý perspektivy, ale na druhou stranu přichází nový a staro-nový a to je moc fajn.

Ráda bych vás seznámila s novým evropským projektem o prevenci poruch příjmu potravy www.ProYouth.eu. Zatím je to spíš ve vývinu, ale vypadá to dobře, nebo spíš "dobře, že se v tomto směru taky něco děje".

Na jednom blogu jsem našla odkaz na video o osmileté anorektičce - ZDE. Ten příběh je neuvěřitelný. Takže máte-li volnou třičtvrtě hodinku a zajímá-li vás tahle tématika, doporučuju shlédnout.

Víc toho dnes nemám. Dejte mi ještě nějaký čas na rekonvalescenci a pak se možná něco rozjede :)