Ztrácím čas

30. ledna 2011 v 17:49 |  BANALITE a její dlouhé dny
Hyperaktivita předešlých dní mě rychle opustila. Tak zase ležím v posteli a brouzdám po internetu, což je podle mě nejhorší možná ztráta času vůbec. Mám poslední týden volna před začátkem školy. Asi bych si ho měla užít, haha. Měla jsem jet na hory, zhruba v tuhle dobu už bychom tak tak dojížděly do apartmánu. Těšila jsem se, zkouškové za mnou, hodím všechno za hlavu a spustím se děsnou rychlostí dolu z kopce. V krvi adrenalin, posilování zadku a všude kolem pěkný snowborďáci, každé odpoledne si dát v restauraci na vrcholu germknödel a neřešit, kolik obsahuje kalorií. Jenže jsem měla mononukleózu a tak jsem musela zůstat doma.
(Mimochodem mi doktorka předepsala zdravou životosprávu, kterou nejsem absolutně schopná dodržovat).

Přemýšlím o nějaké věci, činnosti, čím ventilovat všechny problémy. Čím ze sebe dostat stres, strach, vztek, bezmoc, nudu a všechny ty myšlenky na rodinné problémy, lásku atd. Dosud mi jaksi pomáhalo zvracení, případně sem tam nějaká ta díra v ruce (ano a je to venku Banalitka je trapná a čas od času si na zápěstí vytváří permanentní náramek, který před okolím obhajuje vtipnou prupovídkou: "spadla na mě šňůra na prádlo vole"). Psychiatrička mě přiměla zamyslet se a vymyslet něco, co by mi pomáhalo. Přišla jsem na několik málo věcí, u kterých jsem schopna vypnout myšlení, a představují pro mě, ehm ehm, tak trošku závislost - a ne že se mi budete smát.
Je to:
  • trhání obočí
  • mačkání beďarů (bohužel/bohudík skoro žádné nemám)
  • nakupování.... problémem toho je, že si libuju v příliš drahých věcech, na které mi moje kreditka přestává stačit. Takže bych pěstování tohoto zlozvyku měla rychle zarazit, oh bože, proklínám den kdy jsem se zaregistrovala na aukro a můžu tak shoppovat ve dne v noci, kdykoliv na mě padne debilní nálada (nejnovějším úlovkem jsou hodinky s krystaly od Swarovski).
Takže je tu otázka: ČÍM SE NEJLÉPE ODREAGUJETE, VYBIJETE VY?

Nejlehčí odpověď je zřejmě sport. Jenže mě sport nikdy dostatečně nenaplňoval, nebavil mě.. co teda jiného?

Emporio Armani

 


Komentáře

1 barumka barumka | Web | 30. ledna 2011 v 18:12 | Reagovat

Ja milovala skoricovyho sneka z billy, meli ho vylepsenyho jeste o cukrovou lepkavou polevou navrchu:)) Uz ho tam ale nemivaji...hajzli.

2 Annie Annie | Web | 30. ledna 2011 v 18:14 | Reagovat

U mě bude úspěch, jestli se příští týden přejím jen jednou :) to budu spokojená.. A vím, že to zní divně :(
Já jsem sportovec, miluju to, takže ti moc neporadím :( mně ještě pomáha vypsat se.. skládat nějaký texty, říkat tomu básničky by bylo asi až moc opovážlivé :D a nebo si kreslím...

3 barumka barumka | Web | 30. ledna 2011 v 19:06 | Reagovat

Ja vypinam na spinningu - at jsem na dne sebevic, tak tam nestiham nad svym trapenim premyslet, otocim knoflik a jedu jak stroj. A z tech beznejsich a prijemnejsich veci je to asi taky to mackani bedaru (bez ohledu na nasledky), upravovani nehtu, trhani oboci ci cisteni usi a pupiku. Ale to jsou jen kratkodoby prostredky. Jinak mym snem je mit doma boxovaci pytel, to by hodne tlaku vyresilo:)

4 L. L. | Web | 30. ledna 2011 v 19:09 | Reagovat

Úklid! Nebo jakákoliv jiná fyzická aktivita. Ale nejraději ze všeho uklízím. Jako malá jsem to nenáviděla, teď jsem ve stádiu, kdy bych nejraději vyhodila polovinu věcí, které doma mám... Á nebo nakupuju v Ikei a v sekáčích... A čtu (musím)...

5 L. L. | Web | 30. ledna 2011 v 19:17 | Reagovat

A ještě k tomu, co jsi psala: S tou podprsenkou to je fakt :) I když já o prsa přijít nechci (holt bych si bez nich nepřipadala jako ženská) a zároveň bych jednou chtěla mít takových 50kg, což je zhola nereálné, tak aspoň krásných 55 (což se mi nedaří) a prosím bez zadku - a ano, víc si vymýšlet nemůžu :D No, ale zatím jsem líná cokoliv se sebou dělat :D

6 versul versul | Web | 30. ledna 2011 v 19:57 | Reagovat

Vytláčanie beďárov, poznám. To keď začnem, neviem prestať! Chcela som ti napísať šport, ale keď ten nechceš počuť, tak mne pomáha listovanie a čítanie drahších časopisov, je mi jasné, že nič z toho si nemôžem dovoliť, ale je to taký dobrý pocit, že za pár korunový časkák si to môžem pozerať a hovorím si, čo si raz kúpim, keď budem mať peniaze :D Potom mi pomáha upratovanie svojej izby- mám pocit, že poriadok v izbe=poriadok v duši :D (Toto je vraj dosť bežné u ľudí). Dobre sa odreagujem aj pri pečení a varení (tu hrozí riziko prejedenia, však). Niektorým ľudom pomáhajú PC hry napr. the Sims a podobne :)

7 Stella Stella | Web | 30. ledna 2011 v 21:26 | Reagovat

no ja som kedysi svoj hnev a tie podobne veci co si vypisala riesila podobne rozumne ako ty...ale nebol to len naramok na mojej ruke, dostala som sa od zapastia az po laket a musiela som nosit dlhy rukav aj v teple...ble...ale tak na odreagovanie je fajn aj priroda, samota, popremyslat a tie pre mna aj kreslenie ci malovanie...kedysi som zvykla lámať fixky ale nebolo to velmi setrne takze sa len vyblaznit na vykrese, vsetky pocity....ale tak zas ja som aj trosku na inej vlne a nejak sa v podstate nad nicim uz netrapim...vsetko je fajn, vsetko je tak ako ma byt, je to len teraz a vsetko skonci, ked sa sustredis na vesmir a nie na seba zrazu je vsetko malicherne

8 nasty-barbie nasty-barbie | Web | 31. ledna 2011 v 9:42 | Reagovat

já se nejvíc odreagovávám při kick boxu :D Ale nakupování mi taky nevadí, bohužel jsem v tuhle chvíli chudá a bez práce, takže si asi hodně dlouho nic nekoupím :-/ Tím pádem spoléhám na box.
Btw...na svoje mononukleózové období vzpomínám celkem se slzou v oku hned ze dvou důvodů. Pozitivně, protože jsem za týden shodila deset kilo a následně jsem zhubla na 43 a negativně, protože jsem kvůli mononukleóze musela přestat s tancem...v tomhle je to na prd, hrozně to člověka omezuje!
Ale dietu nepodceňuj, moje kamarádka to podcenila a do smrti smrťoucí má zkažená játra, takže žádný alkohol, dobroty apod... :-/

9 B. B. | 31. ledna 2011 v 17:27 | Reagovat

Mě pomáhá kreslení. Nebo když jsem nemocná, vzít si nějakou knížku s dobrým napínavým příběhem. Na sport kromě tance taky moc nejsem.

10 Sevanti Premal Sevanti Premal | 31. ledna 2011 v 20:42 | Reagovat

Sport taky nemusím, škoda no (občas mě to chytne, ale musím na to mít náladu a nebýt unavená ze školy a musím VIDĚT VÝSLEDKY!!! Pak dokážu fakt dřít..
Jinak totální odreagování je pro mě jídlo,což je tragédie,ale u pytlíku se sušeným ovocem a kešu v čokoládě zapomenu na svět kolem,na starosti a smutek..
Blít už nechodím, páč mám strach o své zuby (doteď jsem je měla zdravé, bílé a bez kazu,ale v poslední době mi zubařka našla asi pět mezizubních kazů, což byl důvod pro definitivní skoncování s bulímií,protože na zdravých zubech si zakládám...
A pak nějaká "umělecká" činnost - kreslení, zdobení čehokoli, koláže atd, jenžeteď furt ležím v knížkách a sezení na prdeli mě ubíjí, chtělo by to pohyb :-?

11 bafiis bafiis | Web | 31. ledna 2011 v 21:28 | Reagovat

Když se chci odreagovat udělám si kotel sladkýho kafe a svalím se na gauč u dobrýho filmu...pak většinou vytáhnu rotoped

12 fall fall | Web | 20. dubna 2011 v 18:05 | Reagovat

myslím si, že máme k ppp stejný přístup. Já jsem si určila prakticky všechny příčiny ppp, beru je vpotaz, ale celá ppp je následek něčeh, co nejde zmizet, neb je to moje součást, a PROTO se chci primárně zbavit ppp.
Protože ppp je poslední "ústřelek" celkového komplexu mě samotné.
Jakmile budu zvládat jídlo, jsem za vodou, neb nic jiného mizet nemá kam an proč, protože jsem to "jen" já...

děkuju za koment, vážím si toho!

tou "nemocí" jsem nemyslela nic spojeného s jakýmkoli "halucinováním" atd, ale třeba právě ten autismus a spol.
Věci, které vidím nebo vnímám rozhodně nepovažuju za nemoc :-)...naopak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.