Sliby - chyby

28. března 2010 v 20:11 |  BANALITE a její dlouhé dny
Ach jo, zase všechno špatně. Nevím, že už se na to nevykašlu - na chlapy - a hlavně na toho jednoho.. zase nedodržel co slíbil, zase nepřijel, a já si svůj dokonalej make-up můžu leda tak vybrečet do čerstvě převlečeného polštáře... Haha...
I když se normálně stydím za svou slabost, za svý slzy a hlavně za to, že nejsem tak úžasná, aby za mnou kluci lezli po kolenou, tentokrát jsem navštívila kamarádku a vybrečela se jí na rameni. Utěšila mě palačinkou... palačinku s nutelou, vanilkovou zmrzlinou a mandlemi - mňam! Teď jsem přišla domů a přežrala jsem se jako prase.
Je mi to fuk, ani zvracet nepůjdu. Ať puknu tuky, ať umřu na tloušťku, ať jsem jak vepř, aspoň se na mě už žádnej chlap nikdy nepodívá a já se nebudu muset trápit!!

... samozřejmě že kecám. Od zítřka pokračuju v dietě, vždyť já už bez ní ani žít neumím.
 


Komentáře

1 Stella Stella | Web | 28. března 2010 v 21:08 | Reagovat

mno s chlapmi je to tazke....ale zas chcela by si aby za tebou liezli ?? a myslim ze v stihlosti to zrivna nieje....proste niesme asi tie povahy ktore to vedia....ale niekto si ta raz najde.....a inaq je super ze si nesla zvracat....len taqto sa to odnaucis.....a TY urcite na tucnotu nezomres,,,, ;-)

2 Any Any | Web | 28. března 2010 v 22:43 | Reagovat

ach... to mi je líto :(
ať to chceš slyšet nebo ne. Pošli ho někde, máš na lepší. Nebuď mu tak dostupná. Vždyť se ti skoro neozve, co to tiramisu? to jsi dělala pro něj? Kdyby přijel, rozplácla bych mu to do obličeje. Já vím že se to těžko říká, že ho (nejspíš) miluješ. Ale on si tě nezaslouží...

3 vivians vivians | Web | 29. března 2010 v 16:28 | Reagovat

Moja :( ale s 50kg urcite neumries na tucnotu.. ani so 60 :) a na chalana sa vybodni, ocividne si nevie vazit co ma.

4 Shamila Shamila | Web | 29. března 2010 v 16:55 | Reagovat

ahoj...to je škoda,ale myslím,že to je jen jEHO mínus! :) a ty dietu nepotřeuješ,máš dokonalou váhu ;-)

5 LaDy_JiTuSsSkA♥ LaDy_JiTuSsSkA♥ | Web | 30. března 2010 v 16:52 | Reagovat

AhOjÍk,máš nádherný bloček :-)
Chtěla jsem tě poprosit, jestli by si sa nezapojila do diskuze na téma KOUŘENÍ A KOUŘ!!
Článek najdeš na mém webu!!
Děkuju moc paHápHá♥

6 barumka barumka | Web | 30. března 2010 v 22:49 | Reagovat

Jasné, já mám doma teda celou plejádu velikostí, třeba kalhoty od 38 po 44:) A tím myslím fakt klasické konfekční velikosti, žádný italský paskvil:) Ale všechny věci, které jsou mi aspoň trochu velké, jsem schovala a to mě aspoň trošku brzdí - potupu, že bych je zase musela vytáhnout, bych nepřežila. Jinak ty banány aaach, mix banánů v jogurtové a čokoládové polevě pro mě představuje gastronomickej orgasmus! Myslím, že si to ale s tou snickerskou nezadá, zdravé to podle mě není ani omylem, ale když je to táák dobré, to by byl hřích si je nedat:)

7 ceady ceady | Web | 31. března 2010 v 6:06 | Reagovat

Vzala jsem si ještě tužku na rty :) Takže ta to z části do kreslila... ale ráda bych věřila v dokonalost mých rtů :D
Chlapi jsou divný. Když už si myslím, že jim rozumím, tak mě překvapí vždycky nějakou trefnou větou nebo činem, která mě zase uvede do reality, že žádní princové neexistují (i když Ondra se teď chvíli jako princ chová, tak snad mu to vydrží do konce týdne :D)

8 feelthin feelthin | Web | 31. března 2010 v 9:06 | Reagovat

každý někdy máme ty chvilky...i já když sem v depresi tak někdy sním na co přijdu...ale zase je fakt že když mám depresi tak spíš nejim,než abych se přecpávala :) ..držím palce v pokračování..na chlapy se vykašli a ukaž jim že to dokážeš bejt krásná a hubená :)

9 insidious-destiny insidious-destiny | Web | 31. března 2010 v 10:37 | Reagovat

Jojo, jídlový depky znám taky...V poslední době se nějak uklidnily:-)DíkyBohu:-)
Trošku ti závidím tvoji kamarádku...Já vlastně nikoho takovýho nemám...Jen blog a vás, a i tak jsem ráda za vaše radyy:-)
A co se týče toho rozchodu - z hloupostí o rozcházení se kvůli hubnutí už jsem dávno vyrostla...Ale tohle bylo hloubkový...Přátelé nemám, protože každý den minimálně 10h jsem byla s přítelem...Ze školy k němu, poučit a jít s ním ven...Neměla jsem čas na vlastní mladší sestru, která je opravdu postavy jak modelka a která teď začala oplývat kecy typu"Já teĎ budu hubnout" a má skvělá maminka jí v tom ještě pomáhá a tahá jí všemožně sebou po cvičeních...Takže já jsem teď těžce v koncích - jak jí to vymlátit z hlavy... :-(  Víš, já jsem se s ním nerozešla kvůli tomu, abych si "užila", čímž se v dnešní době ohání půlka holek...Já jsem potřebovala čas sama na sebe...Urovnat si to v hlavě, promyslet si, jak dostat tatínka po 10letech alkoholu z bludného kola pryč, jak vyhrabat svou sestru z dietních sraček a jak matce naznačit, že já nejsem ta "špína, která už by měla vypadnout"...
Sama nevím přesně co chci a jak si představuju budoucnost,protože když se nad ní zamylsím, vidím jen šedou mlhu...Jedno ale vím jistě - chci hlavně klid...;)Takže asi tak...
A ty ten svůj palačinkovej úlet vůbec neřeš...Pokud pravidelně cvičíš, tak to tvoje tělo ani nezaregistruje a spálí samo;)

10 Vanda Vanda | Web | 31. března 2010 v 13:20 | Reagovat

Hele asi sem na tom v něčem podobně jak slečna se složitým jménem z předchozího komentu;)
Nějak nechci chlapy. Nebo chci je, ale zároveň chci svobodu. Chci zkusit být sama. Nevim, jestli to umím.
Mám, nebo měla sem, přicházím o nejlepšího člověka na světě, o svého přítele, s nímž jse byla témeř 4 roky. Možná je to chyba. Dovedu si hodně moc dobře představit budoucnost s ním. Ale ne tu přítomnost. Je kolem mně až moc příležitostí a možností, co bych chtěla zkusit. A já nevím, jak bych měla ten vztah zkloubit s těma mejma snama nebo chutěma. Asi to nedokážu.
A co je podobný tomu předchozímu komentu teda? Měla jsem jen přítele. Jen jeho. Na něj jsem neustále čekala a s ním pořád byla. Neměla sm kamarády a nic mě nezajímalo. Pak jsem se dostala na vysněnou výšku. Teď mám kamarády a novej život a nejsem schopná srovnat novej život s dosavadním životem...
Proč ti to vlastně povídám... Asi že vztahy nejsou jednoduchý. A ženení dobrý upínat se k chlapovi. Já se upínala a teď nejsem sto srovnat se s tím, že ho už nepotřebuju. Ty se upínáš a pak jsi hrozně zklamaná. Rady, rady, rady. A k čemu vlastně jsou?

11 Vanda Vanda | Web | 31. března 2010 v 13:25 | Reagovat

S jídlem... Nejsem schopná se soustředit na nic jinýho, než na ten můj rozpadající se vztah, jak se mi sype ten muj vysněnej život pod rukama, vlastní vinou. Hrozně mě to tíží a trápí a já to přebíjím dobrou náladou a smíchem. Je ve mně tolik podob, jedna chce být s přítelem, druhá chce být svobodná. Jedna pláče, druhá se směje a dělá blbosti. Kterou chci? Chci být svobodná a smát se a dělat blbiny a zároveň nechci o přítele přijít... Je to tak těžký.

Nemám myšlenky na nic kromě toho, jím, když mám chuť a hlad a je mi často jedno, co jím. Jím víc, než bych měla, ale sama sebe nutím to vnímat tak, že je mi to fuk. Chci dosáhnout na 50 kg, ale nic pro to nedělám. Zároveň chci být svobodná a neřešit dvě kila navíc. Protože do mého obrazu sebe sama to nezapadá. Já čtu respekt a jáchyma topola a nosím martensky a šátek na krku, zapojuju se do zajímavejch debat a sleduju filmy jednoho světa. Já jdu s kamarádem pít víno na petrov a rozvíjet intelektuální debaty k ničemu. Já nemám řešit jídlo a váhu... Obraz toho, jaká bych chtěla být a toho, jaká jsem...

Jejda zas si tu vyplivuju duši.

12 siluetta siluetta | Web | 1. dubna 2010 v 9:07 | Reagovat

Ahoj, skús byť ty viac nedostupná. si kvôli nemu schopná urobiť čokoľvek a on to len zneužíva. Hajzel jeden. Čo je na ňom také úžasné? Zaslúžila by si si možno niekoho lepšieho.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.