V neštěstí endorfiny štěstí

6. února 2010 v 22:31 |  BANALITE a její dlouhé dny
Zdravím,
tento týden byl teda šílený. Začal mě přepadávat hlad, záchvaty žravosti, a ne takové, jako obvykle. Dovolila jsem si rozdělit záchvaty do několika kategorií:
  • z nudy
  • ze špatné nálady
  • z hladu
  • pudové záchvaty
A na mě přišly ty pudové. Pud sebezáchovy. Tělo dostalo pocit že umírá hlady (nevím kde na to zrovna to moje přišlo!) a snaží se zachránit nepříčetnou žravostí. Jako nějaká pravěká žena - když byl nedostatek stravy nastartoval pud sebezáchovy - a tak si představuju sebe jak lovím jelena... no nic, snad chápete co tím chci říct. Vytvořila jsem si uměle nedostatek potravy, moje tělo se vzchopilo a donutilo mě k hledání nové stravy, a jeleny díkybohu lovit nemusím. (Kolik kalorií má jelen?)
Dnešek nebyl jinačí. Ráno - ač je sobota - jsem musela vstávat v 6, protože jsem jela na Scio testy obecných studijních předpokladů (slouží jako přijímačky na některé VŠ). Dobře to nepadne, ale já za to nemůžu. Seděl vedle mě nějaký kluk který děsně smrděl a v tom smradu se prostě nedalo soustředit
Odpoledne jsem se přejedla.
Večer volal milý, že by zítra přijel. Bezva. Byla bych radši kdyby dával vědět dřív. Měla bych čas na to být hubená. Teď mám břicho jako balón a mrzí mě to, protože pro něj chci být hezká :( On je moje největší motivace. Ale řikat mu to nebudu :D
Alespoň jsem se tedy večer dala do cvičení, a zničila jsem se perfektně! Konečně jsem poznala ta vaše slavné endorfiny štěstí :) abych se přiznala, nikdy jsem na ně moc nevěřila, myslela jsem si že je to jenom nějaký psychologický klam a ono hle! Cítím se skvěle! Asi půl hodiny jsem se věnovala aerobnímu posilovacímu cvičení s činkama (půlkilovky, víc neuzvednu ), potom jsem posilovala břicho a zadek a nakonec se perfektně protáhla, udělala jsem krásný provaz a mám ze sebe radost jak jsem flexy :D Teď jsem se napojila psylliem a doufám že ze mě vyplaví všechnu žravost a já budu zase krásná a v pohodě :)
Dobrou noc kočeny

 


Komentáře

1 mynewbestfriendana mynewbestfriendana | E-mail | Web | 6. února 2010 v 22:40 | Reagovat

ahoj.prosím,zpřátelíš?potřebuju podporu...ozvy se prosím co nejdřív na muj blog.budu vděčná:-* jinak držim palce:)

2 barumka barumka | Web | 6. února 2010 v 23:22 | Reagovat

Ahoj, dneska uz znis optimisticteji, je dobre, ze svuj problem dokazes popsat. Akorat si nejsem jista tou motivaci v podobe tveho pritele. Vzhledem k tomu, ze ti dava najevo, ze by ses mela najist, zrejme vetsi brisko oceni. To totiz neni lichotka, ale mirny naznak, ze by ti to sluselo vic, kdybys nejake to kilo pribrala. Tim myslim 2-3 kila, ne nejak moc. Mozna kdybys mu to rekla, ze je tvoje motivace, mohli byste to spolu probrat a urcite byste si byli zase o kousek bliz. Panove nastesti nase problemy s potravou svym zpusobem chapou. Hele ja zas poucuju, co:-D
Jo a s tim smradem, ja kdyz jsem delala certifikat z angliny, tak zas vedle me sedel borec, co hrozne funel, taky jsem se nemohla soustredit a verim, ze kdyby nefunel, dosahla bych lepsich vysledku:) Skoda, ze se pri vyhodnocovani tyto okolnosti nezohlednuji.
A muzu se zeptat, kde jsi nabrala umeni udelat provaz? Mne by asi ruplo tamto, no vis co:)

3 Kenmore Kenmore | Web | 7. února 2010 v 9:03 | Reagovat

:D Tak ty testy nezávidím. Ale obdivuju, že na to chodíš. Taky se letos budu hlásit na vysoké a upřímně mám z toho pěkný bobky... nic pro to nedělám  :-x

4 NastyBarbie NastyBarbie | Web | 7. února 2010 v 10:16 | Reagovat

SCIO testy jsou největší hnus...nikdy jsem je neměla ráda. A ani naučit se na ně nemůžeš, vyhodíš za to spousty prachů a je to pak někdy stejně na prd. No nic... teď k tvému přežírání :D - zvěřina je dietní, takže jelen moc kalorií nemá, ale kdbys snědla celýho jelena, tak bych možná začala přemýšlet o nějakém váhovém nárůstu :D Přecejenom se říká, že je to kráva s parohama :D :D A prozraď mi, jak jsi dokázala, že uděláš provaz? Já sice cvičim jak magor, protahuju a tak, ale provaz neudělám. Možná to bude tim, že jsem měla přetrženej sval a teď se mu do toho moc nechce :D

5 Lenny Lenny | Web | 7. února 2010 v 14:06 | Reagovat

na tvuj blog koukam už hodně dlouho a i přes to občasné se přejídání se ti daří celkem hubnout a udržovat váhu..? nebo spíš kolik teď vážíš?:)

6 Any Any | Web | 7. února 2010 v 18:14 | Reagovat

asi nejde přestat hubnout, asi ta hubnoucí část bude ve mně vždy. Někdy to je hezké... Jsme jiné než ostatní... Nepotřebujeme se cpát tučným a chceme mít kontrolu nad jídlem... Někdy mi jen to dodává smysl.. smysl něčeho, co dělám.. Pro ostatní lidi je to nepochopitelné, s přítelem to teď mám vcelku nepříjemný.. On se mě zeptá po jídle: ,,je všechno v pohodě?´´ a můj vnitřní hlásek šeptá NE, já odpovím ano.. A pak se zeptá, proč jsem tedy tak odtažitá.. A můj vnitřní hlásek řekne, protože jsem tlustá, tlustá bečka... ale já se usměju a řeknu, že nejsem... Nemůžu mu to přece říct..
Ale jinak to znám :D přítel někdy řekne, že přijede večer a pak mi udělá odpolední překvápko, když se zase láduju vším možným.. Jsem na něj pak děsně naštvaná..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.